Jak se vyrovnat se ztrátou milovaného zvířete?

Co všechno pro mě můj pejsek znamenal mi došlo, až když odešel. Byl to přítel, který byl vždy připraven zahrnout mě množstvím své něžné čisté lásky. Vím, že to bude znít jako klišé, ale znamenal pro mě zosobněnou věrnost a oddanost.

Jednou to muselo přijít, všichni jsme to věděli. Jak se ale na takovou věc připravit? Ti, co to zažili, vědí své… Je to rána, ať se připravujete, jak chcete.

Pamětní deska na psí hrob

Lidský svět je někdy příliš komplikovaný, drsný, vypočítavý a chladný. Od pejska nebo jiného zvířete nikdy neuslyšíte, že na vás nemá náladu nebo čas. Že není vhodná doba. Že melete nesmysly. Nikdy vás neseřve, že jste něco neudělali podle jeho představ, neohrne nad vámi nos, naopak – miluje vás bezvýhradně takové, jací jste. Je vděčný za každý váš projev náklonnosti, který vám tisíckrát vrátí zpět. Má v sobě čistou bláznivou radost ze života, kterou vás snadno nakazí, takže přestanete myslet na svoje starosti a všechny problémy lehce pustíte z hlavy.

Když potom odejde, bolí to. Moc to bolí. Řeknou vám: „Takový je život, pořiď si nového.“ A vy máte pocit, že vám vůbec nerozumí. Najdou se i takoví, kteří prohlásí: „Vždyť to byl jenom pes.“ Vy však víte, že to byl především přítel, a proto je moc důležité se s ním důstojně rozloučit.

Ztráta kamaráda ze zvířecí říše může bolet stejně jako ztráta blízkého člověka a není to nic neobvyklého. Jeden z nejhorších momentů je, když se musíte rozhodnout, zda už se jeho čas naplnil a je lepší se ním plánovaně rozloučit. Pokud cítíte bolest, je to zcela v pořádku, přirozené a dalo by si říct i správné. Určitě není na místě tyto pocity jakkoliv potlačovat nebo ignorovat. Dovolit si plakat, dopřát si čas truchlit… a pak – nechat ho odejít. Jedině tak se můžeme posunout dál a najít zase pokoj ve svém srdci.

Psí náhrobek

Jak tohle náročné období zvládnout? Jednou z cest je vytvořit si vzpomínkové místo. Vaše jedinečné klidné místečko, kde můžete tiše a nerušeně rozjímat, poplakat si, ale také se usmívat nad vzpomínkami vašich společných zážitků. Můžete si z kamení nebo přírodnin vytvořit malý pomníček, třeba pod oblíbeným stromem. Zasadit si tam květiny. A bolest bude postupně slábnout. Již samotná tvorba pietního místa je určitou terapií a postupným přijetím nové situace.

“Vytvořte si vzpomínku, vzpomínku na to krásné, co zůstalo a co Vám nikdo nevezme. Je důležité si uvědomit, že vaše společná cesta sice skončila, ale rozhodně měla smysl. Nyní je čas jít dál…”

 
Tým Pieto